Duševní zdraví 🍀

  Co si vlastně představit pod pojmem „psychoterapie“? Je to rozhovor? Je to léčba? Nebo vztah? Odpověď zní … všechno dohromady. Psychoterapie je proces mezi klientem a terapeutem.

  Deprese je stejně závažná nemoc jako každá jiná. Možná ještě horší – nejde totiž vidět. Ten, kdo ji má, však neuvěřitelně trpí. Když je kamarádka v depresi, neříkejte jí, že si má jít zaběhat a dívat se na svět pozitivně. Co pomůže, je věnovat jí svůj čas. Naslouchat a pomáhat – třeba tím, že jí uvaříte kuře na paprice. Vyléčit kamarádku ale sama nemůžete, potřebuje odbornou pomoc. Vy zůstaňte spolehlivou oporou. Co dalšího můžete dělat? To časopisu Marianne prozradila psycholožka Olga Plíčková.

  Bušení srdce, pocit závratě, zrychlený dech nebo tlak na hrudi. To je jenom zlomek příznaků, které doprovází panické ataky a úzkostné stavy. Kde hledat pomoc, když nás v životě potká náročné období, které vyústí v podobné stavy? A kam až mohou vést neřešené problémy? Poslední epizoda podcastu Příběhy duše otevírá debatu o duševních poruchách.

  Novinářka a moderátorka Linda Bartošová pojmenovává ve svých knihách i podcastech témata, která visí ve vzduchu: duševní zdraví, ženskou sexualitu, feminismus. Hodně lidí tím štve. Ale vyplatí se jí naslouchat, protože mluví o věcech, které se týkají nás všech. V její poslední knize „Jako by mě opustila všechna síla,“ mluví mimo jiné o tom, že i mladý člověk má právo dát najevo slabost. To a mnohem více prozradila v rozhovoru pro časopis Marianne.

  Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje: každý třetí lékař a zdravotní sestra v Evropě trpí příznaky deprese nebo úzkosti. Tato alarmující zpráva, založená na průzkumu více než 90 tisíc pracovníků, odhaluje hlubokou krizi ve zdravotnictví. Nejde jen o osobní tragédie – ohrožuje to péči nás všech a stojí ekonomiku stovky miliard eur.

  Lidé s vysokou emoční inteligencí se vyznačují schopností zvládat vlastní emoce, ale také umí s empatií a porozuměním komunikovat s ostatními, a to mnohdy znamená víc než vysoké IQ. Moderní psychologie poukazuje na několik frází, které emočně inteligentní lidé často používají. Máte je ve slovníku?

  Duševní zdraví zásadně a stále více ovlivňuje i českou společnost. To se neprojevuje jen v samotném zdravotním stavu obyvatelstva, ale následně i ve výsledcích voleb či na výkonnosti ekonomiky. „Mnohé se při diagnostice, užití léků a léčení psychických poruch zlepšilo, pokračují i důležité výzkumné projekty. Ale musíme pokročit dál, jinak nás psychické problémy budou zasahovat stále víc,“ říká JIŘÍ HORÁČEK (59), nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví, kde je i vedoucím Centra pokročilých studií mozku a vědomí. Profesor Horáček je také přednostou kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

  Ženy mohou nést v genech výrazně větší riziko rozvoje deprese než muži. Vyplývá to z nové rozsáhlé studie australského výzkumného institutu QIMR Berghofer, která analyzovala DNA více než půl milionu lidí z Evropy, Spojených států a Austrálie. Vědci našli 16 genetických variant spojených s depresí u žen, zatímco u mužů jen osm. Podle autorů jde o dosud největší genetický výzkum, který prokazuje, že rozdíly v psychických onemocněních mezi pohlavími mají i biologický základ.

  Již dlouho je známo, že deprese se vyskytuje častěji u žen než u mužů, ale biologické příčiny tohoto jevu byly dosud nejasné. Australští vědci nyní zjistili, proč tomu tak je. Podle nedávné studie mají ženy geneticky vyšší riziko vzniku klinické deprese než muži. Jak uvádějí vědci z australského Berghoferova institutu pro lékařský výzkum v časopise Nature Communications, ženy trpící depresí mají téměř dvakrát více genetických „markerů“ spojených s depresí než muži s tímto onemocněním.

  Píšu o chvíli, kdy jsem chtěla odejít. A o všech, kteří mi tehdy pomohli zůstat. Protože pomoc existuje. A naděje nikdy neumírá. Nesmí.

  Ke Světovému dni duševního zdraví upozorňuje Společnost Podané ruce na rostoucí psychické problémy českých teenagerů. Nedostatek dětských psychologů podle odborníků vede k nadužívání léků a jejich sdílení mezi vrstevníky. 

  Lékaři se mýlili. Po desetiletí mnoho psychiatrů věřilo, že hyperaktivní děti s poruchou pozornosti – běžně známou jako ADHD – ji možná prostě „přerostou". Nové důkazy však odhalují jinou pravdu.

  O porodu se často říká, že je to nejšťastnější okamžik v životě ženy. Jenže realita může být na hony vzdálená. Místo euforie přichází vyčerpání, nejistota a pocit viny, že nejsem dost dobrá máma. O těchto pocitech se ale pořád mluví málo. A přitom by se mělo.

  V rámci projektu Rozvoj akutní psychiatrické péče plánuje Ministerstvo zdravotnictví pilotně ověřit fungování akutních psychiatrických ambulancí (APA). Pilotní provoz bude po dobu 14 měsíců financován prostřednictvím dotace. Finanční podpora bude poskytnuta až deseti vybraným zdravotnickým zařízením.

  Sebepoškozování už dávno není jen výjimečným projevem zoufalství. Přibývá dětí a dospívajících, kteří se navenek usmívají, ale uvnitř prožívají tak silné trápení, že si ubližují. Pálí se cigaretami, škrábou se, řežou do rukou nebo se koušou do různých částí těla. Psycholožka pro Marianne_cz vysvětluje, co za tím stojí a proč je důležité jít dětem příkladem.

  Náš Kája je doslova vymodlené první dítě. Dlouho se mi nedařilo otěhotnět, možná i proto, že pro mateřství jsem se rozhodla až v pozdějším věku. Když jsem konečně otěhotněla, objevila se obrovská úleva a štěstí. Ale bohužel ne na dlouho. Objevil se strach, obavy, které rostly. Nepříjemné myšlenky, které se nedaly zahnat. Strašně jsem se bála, že se něco stane, že těhotenství nedopadne dobře. Že o dítě přijdu. Chtěla jsem mít všechno pod kontrolou, všechno ohlídat, před vším ho ochránit.

  Děti jsou zrcadlem naší společnosti. To, jak se cítí, odhaluje, co se děje kolem nás – nejen mezi vrstevníky, ale i ve světě dospělých. Digitální svět se stal jejich každodenní realitou, ale jejich nervový systém na něj není připravený. Sociální sítě, tlak vrstevníků, okamžité odměny a stálý přísun negativních zpráv vytvářejí v mnoha mladých úzkost, zmatek a pocit nejistoty. V rozhovoru s psychiatrem Jiřím Horáčkem mluvíme i tom, proč děti dnes trpí více než dřív.

  Začalo to dotazem kamarádky, proč s nimi nechodím na páteční srazy a jestli jsem v pořádku. Vymluvila jsem se, že toho mám moc, a začala jsem tušit, že něco v pořádku není. Dřív mě tahle setkání bavila, teď ale je mi v pátek od rána mizerně – bolí mě břicho, věci mi padají z rukou, nikam se mi nechce... A když už se donutím na takovou akci jít, hrozně dlouho, klidně i dva týdny potom, řeším, co si kdo o mě myslí, jak asi vypadám na fotkách a podobně.

  Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci. Informovala o tom agentura AFP.

  Už několik let beru antidepresiva. Těhotenství jsem se bála – zvládnu to? A co když léky miminku ublíží! Psychiatr mi vysvětlil, že léky, které beru, jsou v těhotenství bezpečné, existuje prý jen o něco zvýšené riziko vrozených vad během prvního trimestru. Tolik se bojím. Ale bez léků to nezvládnu. Psychiatr mě ale uklidňuje, že například některé léky na bolest jsou v tomhle období daleko nebezpečnější.

  Co se děje v mozku, těle a duši dospívajících? Dětský psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe v knize Proč dospívání bolí (nastole) popisuje pocity, se kterými si mladí lidé často nevědí rady. V příbězích inspirovaných vlastní praxí ukazuje teenagerům, jak zvládat úzkosti, tlak, vnitřní zmatek nebo prázdnotu. A jejich rodičům zase pomáhá chápat své potomky.

  Čekala jsem první dítě, s partnerem jsme si ho oba přáli, bylo plánované a moc jsme se těšili. Nikdy předtím jsem neměla žádné duševní obtíže. To ale záhy změnila těhotenská deprese. Zmar. Totální. Žádná naděje, naprostá osamocenost. Vůbec jsem si nedokázala představit, že by někdy mohlo být zase líp! Cítila jsem se úplně odpojená od svých blízkých i od dítěte v břiše, na které jsem se předtím tak těšila.

  Když mě měli pustit z léčebny, hrozně jsem se bála vrátit domů. Naši sice navenek působí, jak je všechno v pohodě a jak se máme všichni rádi, ale mě to doma deptá.

  Jednotlivá antidepresiva se výrazně liší ve vedlejších účincích, ukázala rozsáhlá analýza. Mohou ovliňovat různé tělesné funkce – od změn hmotnosti až po krevní tlak a cholesterol. Výzkum týmu z King’s College London vycházel ze 151 klinických studií a dat americké FDA.

  V práci se mi hodně dařilo, takže jsme s Hankou rozhodně nežili od výplaty k výplatě, jako to bylo u nás doma, když jsem byl malý. Dětem jsem platil soukromé základní školy, stavěli jsme dům… Jenže pak Hance našli tu nemoc. Makal jsem za dva – abychom to finančně zvládli, utáhli splátky hypotéky, školy dětem. Do toho jsme si doma zvykli, že domácí práce dělám taky hlavně já, stejně tak se starám o děti a navíc jsem podpora pro Hanku. Jenže pak mi došly baterky.