Duševní zdraví 🍀

  Deprese, úzkostná porucha, schizofrenie či obsese. Nějakou formou duševního onemocnění trpí téměř 10 % Čechů a podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) každoročně přibývá okolo dvou procent nových pacientů. Téma, o kterém se nahlas moc nemluví, přibližují lidem vysokoškolačky z Liberce. Navrhly simulátory navozující pocity nemocných.

  V loňském roce, na Světový den duševního zdraví 10. října, byla zahájena iniciativa „100 ročně“ upozorňující na to, že v Česku každý rok atestuje málo nových psychiatrů. Klade si za cíl oslovit studenty medicíny, aby volbu psychiatrie coby budoucího povolání zvážili. Dokonce i mezi mediky je totiž rozšířena řada mýtů o tomto oboru. Za více než půlrok přitom iniciativa vzbudila mezi studenty medicíny značný zájem.

  Psychiatr Pavel Mohr je primářem kliniky Národního ústavu duševního zdraví. Ve svém výzkumu a klinické praxi se zabývá obsedantně-kompulzivní poruchou OCD, jež se projevuje vtíravými myšlenkami a následným neodbytně nutkavým jednáním, a také poruchou pozornosti s hyperaktivitou, známou jako ADHD. Kolikrát člověk musí zkontrolovat, jestli je zamčeno, aby měl OCD? A jak probíhá ADHD v dospělosti?

  Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.

  Týdny i měsíce tráví děti v psychiatrické nemocnici v Opařanech na Táborsku. Léčebný pobyt jim teď zpříjemní promítání v kině vybaveném profesionální technikou. S nápadem přišel herec Petr Čtvrtníček, který celý projekt také financoval.

  Deprese u těch, kteří ji přímo zažívají nebo vnímají u blízkých, spouští beznaděj. V řadě případů se dá úspěšně léčit, jenže ani moderní medicína si někdy neví rady. Vědci se snaží pomáhat všem. Psychiatr Tomáš Páleníček patří k těm, kteří lék hledají daleko, v amazonských pralesech, u indiánů. Zkouší ayahuasku. Na jednu cestu s sebou vzal i filmaře. Vznikl dokument Doktor na tripu, jenž si premiéru v kinech odbude 24. července.

  Měla záchvaty agrese, ale místo odborné péče ji na dvanáct let připoutali k lůžku. Zpráva o tomto zacházení skončila na ministerstvu v šuplíku a čtyři roky se nic nestalo.

  Pětasedmdesátiletý psychiatr Jaroslav Maximilián Kašparů z Rynárce má za sebou obrovské množství zkušeností nejen jako lékař, ale i jako soudní znalec, kněz, spisovatel, učitel, hypnotizér a člen ochotnického divadla. Zažil dobu, kdy se pacientům dávaly elektrošoky zaživa, ordinoval v pelhřimovském kostele, vedl jeden porod v hypnóze, jako soudní znalec dělal posudek na heparinového vraha Zelenku. Také je rekordmanem, a to díky největšímu počtu vysokoškolských titulů. „Psychiatrie je v podstatě taková zpovědnice,“ říká Kašparů, když se ohlíží za své dlouholeté působení v různých oborech.   

  V Česku chybí zákon, který by jasně vymezoval, kdo může poskytovat psychologické poradenství. Této mezery využívá Jiří Adamec, vyučený pekař, který pod hlavičkou své vlastní školy nabízí dvouletý výcvik v poradenské psychologii. Na svém webu zároveň radí, jak poskytovat psychologické služby i bez odborného vzdělání. 

  Psychické problémy jsou v naší společnosti stále aktuálnějším tématem. Pacientů stále přibývá, ovšem mnozí se stále bojí říci si o pomoc. V rozhovoru pro eXtra_cz se proto se svým silným příběhem svěřily bývalé pacientky psychiatrické kliniky v Motole. 

  Britský deník The Guardian přišel se studií, podle které více než polovina trendujících videí na TikToku zaměřených na duševní zdraví obsahuje dezinformace a pochybné rady. To by mohlo mít neblahé následky pro veřejnost, politici proto chtějí nové zákony.

  Ve studii zahrnující 268 novomanželských párů vědci zjistili znepokojivou skutečnost. Sliny přenášené jedním partnerem do úst toho druhého mohou způsobit propad psychického stavu.

  V loňském roce, na Světový den duševního zdraví 10. října, byla zahájena iniciativa „100 ročně“. Upozorňuje na to, že v Česku každý rok atestuje málo nových psychiatrů a klade si za cíl oslovit studenty medicíny, aby volbu psychiatrie coby budoucího povolání zvážili. Dokonce i mezi mediky je totiž rozšířena řada mýtů o tomto oboru. Za více než půlrok přitom iniciativa vzbudila mezi studenty medicíny značný zájem.

  Psychiatrická nemocnice v Kroměříži bude mít po dvou letech novou ředitelku. Stane se jí dosavadní náměstkyně pro léčebně preventivní péči a primářka pro léčbu závislostí Adéla Stoklasová, která do vedení přichází s jasnou vizí a důrazem na růst a modernizaci.

  Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila možnost využití látky psilocybin v rámci léčby duševních onemocnění psychiatrem. Tento krok otevírá nové možnosti terapie pro pacienty s těžkými depresemi, závislostmi, existenciální tísní u onkologických pacientů nebo pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou. Dosud byl psilocybin používán výhradně v rámci klinických studií za účelem výzkumu. Podle nejnovějšího průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by jí doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 procent Čechů.

  Psychózy patří mezi vážné duševní potíže, při kterých člověk ztrácí kontakt s realitou. Může mít pocit, že ho někdo sleduje, slyšet hlasy, které ostatní neslyší, nebo být přesvědčený, že má výjimečné schopnosti. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou například schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou být ale také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.

  Polibek není jen výrazem náklonnosti – podle nové mezinárodní studie může být také nosičem psychických potíží.  V poslední době se dozvídáme překvapující podrobnosti o tom, jak společenstva bakterií, která žijí v našich tělech, mohou ovlivňovat naše fyzické i duševní zdraví. Týká se to i orálního mikrobiomu, tedy bakterií, které obývají ústní dutinu. Ukazuje se, že narušený orální mikrobiom může souviset s poruchami autistického spektra, demencí, Parkinsonovou chorobou, schizofrenií, případně úzkostí či depresí.

  Deprese a úzkostné poruchy představují významný globální zdravotní problém, který postihuje miliony lidí po celém světě. V současnosti je standardní léčba těchto stavů často založena na farmakoterapii, zejména antidepresivech, a psychoterapii. Nicméně, vědecká komunita se neustále snaží prozkoumávat doplňkové a alternativní přístupy, které by mohly zvýšit účinnost léčby nebo snížit její vedlejší účinky. V tomto kontextu se stále více pozornosti dostává hořčíku – esenciálnímu minerálu, který hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech, včetně funkce nervového systému.

  Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) významně zvýšily schopnost imunitních T-buněk bojovat proti rakovině a potlačily růst nádorů u řady typů rakoviny na myších i lidských modelech, zjistila studie vědců z University of California v Los Angeles. Jak uvádí hlavní autorka studie Lili Yang, tyto léky jsou již desítky let schváleny, takže jejich použití pro nový účel by mělo být podstatně snazší než vývoj nějaké nové terapie.

  Cílem podcastů Deníku je přinášet rozhovory se zajímavými lidmi. Dnešním hostem byl primář Psychiatrické nemocnice Písek Marian Koranda, se kterým jsme si povídali nejen o úzkostech.

  Před obrazy v galeriích se dostáváme do blahodárného přítomného okamžiku. Vnímání umění je opak sledování sociálních sítí. Můžeme recepcí uměleckých děl přeprogramovat naši mysl poznamenanou algoritmy sociálních sítí? Proč je repertoár možností, které jsme schopni myslet, omezený? Jak ho ovlivňuje defaultní nastavení našeho mozku? A proč psychedelika umožňují myslet nemyslitelné? Ptá se Karolína Koubová.

  Přibližně jednu třetinu populace trápí poruchy spánku. Nejde o občasné probdělé jedné noci, pozdní spaní, či příliš brzké vstávání. Pokud se vám to přihodí čas od času není to špatné. Problém nastane pokud u vás propuknou poruchy spánku.

  Přetrvávající smutek, ztráta energie, izolace... za těmito příznaky, někdy nenápadnými, se může skrývat deprese. Tato duševní porucha, která zdaleka není jen „propadem“, může postihnout kohokoli v jakémkoli věku.

  Bolest žaludku může mít mnoho příčin a jednou z nich jsou právě stres a nervy. I vám se stává, že před nějakou velkou zkouškou, cestování na dovolenou, přímluvou na oslavě či konferenci nebo stresujícím životním období máte stažen žaludek, bolest břicha, nedokážete nic sníst, je vám na zvracení či dokonce se přidruží i střevní problémy?

  Ačkoli se o období krátce po narození miminka hovoří jako o nejkrásnějším v životě žen, mnoho čerstvých maminek to tak rozhodně nevnímá. Pociťují smutek, úzkost, trpí podrážděností či prudkými změnami nálad. Své o tom ví i paní Kateřina, která se svěřila se svým příběhem Finančním a ekonomickým informacím (faei_cz).